Ma'iq Lhář

26. května 2017 v 17:17 |  Postava hráče
Jméno postavy: Ma'iq Lhář
Věk: 30
Schopnost: x
Mutace: Kůže gelfa, skvělý čich
Sídlo: Pokoje nováčků
Pozice v Barbose: Nováček
Rodina:
Hráč: Johny

Vlastnosti:
SÍLA: 7
RYCHLOST: 6
ODOLNOST: 6
INTELIGENCE: 7
ŠTĚSTÍ: 6
ŠIKOVNOST: 6
MÍRA MUTACE: 12

Popis vzhledu:
Ma'iqův vzhled je velice propracovaný, jakoby si s ním radiace prohrála. Jenže to přes oblečení není vidět. Samotné oblečení vypovídá o jeho původu. Světle hnědý dlouhý plášť, či spíše kutna, arabského střihu, s mnišskými hlubokými rukávy a kápí zakrývající obličej. Pod pláštěm se skrývají plátěné kalhoty pískové barvy s hnědým opaskem a tunika také pískové barvy. Nic z toho není pod pláštěm vidět, kromě kožených bot hnědé barvy na nohou, nebylo by znát, ani kdyby byl ozbrojený. Přes kutnu má přehozený vak s věcmi a kopí se kterým pilně trénuje každý den. To je ještě v pohodě, ale to co plášť ukrývá už ne. Celkový vzhled je hodně poznamenán radiací. Kdybyste ho měli popsat jedním slovem, tak by to nejspíš bylo kočkočlověk, či něco velice podobného. První věc, které byste si všimli, je nadměrná hustota chlupů, kterou Ma'iqa radiace obdarovala. Jeho chlupy, které se snaží nosit krátce zastřižené, barvy Moca s pruhy barvy černé kávy, ho pokrývají od hlavy k patě až na některá místa, například chodidla a dlaně. Ale chlupy nejsou jediná věc, kterou ho radiace obdarovala. Hlavu velice podobnou kočičí má osazenou špičatýma ušima se střapatými špičkami, žlutýma až zlatavýma očima a mírně prodlouženými špičáky, které jsou schované za zvířecí pysky. S těmi si radiace také prohrála. Horní ret spojila s nosem, který zároveň rozšířila. Jediná nevýhoda toho je, že musí pořádně vyslovovat, aby mu bylo rozumět. Svou mnišskou kutnu nikdy nesundavá, nejen kvůli chlupům, ale i jizvám, kterými jsou celá jeho záda pokryta. Jizvy, zčásti staré, zčásti nové, jsou uspořádány do téměř pravidelné a úhledné mřížky. Jeho další větší zvláštností, kterou ani neskrývá, je tenký, možná trochu zebrovytý ocas, se sněhově bílou špičkou, která stále pocukává, jako by byl Ma'iq připraven na někoho skočit.

Popis povahy:
Nedá se přesně určit jak se Ma'iq bude chovat. Je totiž stejně nepředvídatelný jako kočka jejíž vzhled mu radiace vypůjčila. V jednu chvíli je v klidu, naslouchá, v druhé se od vás odvrátí, jelikož ho zaujalo něco jiného. Je prostě jako normální kočka... Přelétavý. Má několik období, které si i sám pojmenoval. Jedno z nich je období Ma'iqa Lháře. Pokud se v tomto období s Ma'qem někdo pokusí navázat konverzaci jediná odpověď, která se mu dostane je "Jsem Ma'iq Lhář." To řekne na jakoukoliv snahu navázat s ním konverzaci, klidně vám to řekne i arabsky, ale to bude jediné, co z něj dostanete. Dalším z jeho období je období neuvěřitelného žvanila, kdy furt mluví. Je mu jedno o čem, prostě jen furt mluví. Vždy si něco najde. Mluví tak dlouho dokud toho člověka nedožene k šílenství nebo se ho aspoň nepokusí umlčet. Jindy zase bloumá a je mu vše šumák. Od řvoucího nadřízeného po blechy v jeho kožichu...

Historie:
Ma'iq má nejasnou minulost. Aspoň to tak říká. První vzpomínka, kterou má je prý na to jak za ním zapadly dveře krytu a on ucítil bodavé světlo a nukleární zimu. Nevěděl, kde je, jak se jmenuje, nic. Vydal se podle intuice na západ. Přežíval, jak mohl, ale párkrát měl na mále. Asi po dvou měsících cestování a přežívání byl zajat otrokáři. V té době se na něm také začala projevovat radiace v menším měřítku. Postupně se mu splošťoval nos, který se zároveň spojoval s horním rtem, uši špičatěli, oči žloutly a také se začal objevovat ocas. Zpočátku to nebylo moc vidět, jenže pak si toho otrokáři všimli a Ma'iqovy už tak špatné vztahy se ještě zhoršily. Více ho bičovali, odpírali mu jídlo a vodu, nenechali ho se pořádně vyspat. Nic proti tomu nemohl dělat. Jednoho dne, ale na konvoj otrokářů zaútočila skupina lovců, která zabila všechny otrokáře a otroky osvobodila. To už se na Ma'iqovi projevovala mutace většího rázu. Ještě to na něm nebylo tolik poznat, ale už na něm bylo vidět nadměrné ochlupení, hlavně na místech, kde nemá být. Ma'iqovi zachránci byli jeho vzhledem zděšení, hlavně jedna z lovkyní, která v Ma'iqovi poznala mladého kluka co kdysi potkala. Jenže vzhled nebylo to jediné co je zděsilo. Byla to hlavně jeho bičem rozdrásaná záda. Postarali se o něj, nejvíce asi ta dívka z minulosti, která zároveň chtěla, aby s nimi byl, hlavně s ní. Aby byli spolu, měli děti atd. Jenže Ma'iq odmítal. Jí to bylo jedno, jediné co chtěla, byla jeho blízkost. Později i spolu spali, ale pak Ma'iq odešel. Ještě než odešel, dostal látkové kalhoty, triko, rukavice a plášť nebo kutnu pískové barvy, společně s kopím, jehož vlnitá čepel s hadem ve spodní části byla pokrytá jedem. Stejně tak od nich dostal veliký vak, který nosí přes rameno a používá ho místo batohu. Sám té lovkyni co se s ním sblížila daroval jednu věc, dítě. Ma'iq nevěděl, že se to stalo, ale tu noc, než nadobro od nich odešel, se spolu naposledy vyspali. Pro oba to byla hodně divoká noc. Také ji daroval náhrdelník s Fénixem a slovy: "Vždy když se podíváš na hvězdy, považuj jednu z nich za mou duši." Pak nadobro od lovců odešel. Cestoval sám, potkával lidi, mutanty a zmutovaná zvířata. Zdokonaloval se v boji s meči i kopím. Jednou potkal nějakého starce nebo aspoň tak vypadal, který mu řekl, že vypadá jako jedna postava z jedné předválečné počítačové hry. Řekl, že vypadá jako Ma'iq Lhář. To jméno se mu zalíbilo a tak ho začal používat, nejdříve jen Ma'iq, později i s přídomkem Lhář. Líbilo se mu jak se lidé zarážejí, když jim to jméno řekl. V duchu se tomu smál, ale nedal na sobě nic znát. Stále cestoval, zdokonaloval se v boji, přežití atd. Jeho vzhled bojového mnicha nikdo nepodezíral, spíše se ho báli.

Inventář:
Zbraně:
Kvalitní kopí, které bylo původně pokryté jedenm. Teď už ho moc nezbývá (15 000)

Oblečení:
Plátěné kalhoty pískové barvy (70)
Hnědý kožený opasek (150)
Tunika pískové barvy (50)
Kutna pískové barvy s hluboukou kápí a rukávy (200)
Kožené boty (100)
Hnědé látkové rukavice (50)

Ostatní:
brousek (100)
vak (100)
skleněná lahvička s protijedem proti jednu použitému na zbrani

Zkušenosti v boji:
Boj beze zbraně: 0
Boj s pistolemi: 0
Boj s chladnými zbraněmi: 3
Boj s těžkými střelnými zbraněmi: 0

Speciální dovednosti:

Strach z biče

Jazykové dovednosti:
Arabština

Kontakt na hráče FB (odkaz)
 

Victor Valentín Espejo Flores

24. května 2017 v 19:55 |  Postava hráče

Jméno postavy: Victor Valentín Espejo Flores
Věk: 21
Schopnost: x
Mutace: Individuál
Sídlo: Pokoje nováčků
Pozice v Barbose: Nováček
Rodina:
Hráč: VictorE

Vlastnosti:
SÍLA: 5
RYCHLOST: 6
ODOLNOST: 7
INTELIGENCE: 11
ŠTĚSTÍ: 9
ŠIKOVNOST: 9
MÍRA MUTACE: 3

Popis vzhledu:
Victor je hubený 180 cm vysoký mladík s blonďatými vlasy a pronikavě hnědýma očima. Se svými 65 kily se v boji vyrovná kdejaké školačce. Co je mu ubráno na síle si však kompenzuje mrštností a rychlostí. Oděný bývá nejčastěji ve volném a trochu otrhaném oblečení, pod kterým skrývá množství jizev a jizviček. Ta největší se nachází na pravém zápěstí, způsobil si ji sám, když se rozhodl vzít si život, a proto nikdy nenosí trička s krátkým rukávem.

Popis povahy:
Je to mírumilovné tintítko. V podstatě taková muška. Moc toho neunese a při větší zátěži sebou teatrálně hází o zem. Je si totiž díky své inteligenci dost dobře vědom toho, že on se na těžkou práci nehodí. Je mrštný a dost zručný. I přes poměrně ošklivou minulost je beznadějný romantik a neúnavně věří v pravou lásku. Je věrným přítelem a nikdy by nikoho nezradil. Člověk však musí snášet jeho zdánlivě nepřístupnou povahu a občasné deprese. Ale přes to všechno má rád život a užívá si ho plnými doušky.

Historie:
Od svého narození žil se svou rodinou ve Španělsku. Ve Valencii měl rodiče a mladší sestru, které nadevšechno miloval. Když nastala válka, byl ve škole a spolu s celou třídou se ukryli v bezpečném krytu. Své rodiče ani sestru od té doby neviděl. Jejich ztráta byla pro něj nepřekonatelnou překážkou, pokusil se spáchat sebevraždu, naštěstí ho včas objevila spolužačka a zachránila ho před jistou smrtí. Když je pak z krytu pustili, musel se rozhodnout co bude dělat dál a jednoduše se vydal za nosem. Jediné co u sebe od té chvíle měl, byl jeho osudový nožík, hromádka roztrhaného oblečení a deníček. Po dlouhých letech se dostal do Barbosy, kde zakotvil a rozhodl se zůstat.

Inventář:
Zbraně:
Nožík, kterým si pokusil podřezat žíly (300)
z kže vyrobená rukavice s kovovými drápy (500)
Ostatní:
Deníček, se zápisky z dřívějšího života
Základní hygienické potřeby (300)

Oblečení:
Tmavě modré tričko s dlouhým rukávem (70)
Světle modrá mikina přes hlavu (300)
Zelená mikina na zip (250)
Prochozené boty (80)

Zkušenosti v boji:
Boj beze zbraně: 0
Boj s pistolemi: 1
Boj s chladnými zbraněmi: 0
Boj s těžkými střelnými zbraněmi: 0

Speciální dovednosti:
Skvěle kreslí
Ví velmi mnoho o zvířatech

arachnofobie
deprese
thanatofobie

Jazykové dovednosti:
Plynulá španělština

Osoba na fotce: Luke Newberry

Kontakt na hráče mail: savaha5@seznam.cz

Hwa-hye Laila

12. dubna 2017 v 19:14 |  Postava hráče

Jméno postavy: Hwa-hye Laila
Věk: 18
Schopnost: x
Mutace: Individuál
Sídlo: Pokoje nováčků
Pozice v Barbose: Nováček
Rodina: Naomi Yukimaru (snoubenec)
Hráč: Twillight

Vlastnosti:
SÍLA: 5
RYCHLOST: 9
ODOLNOST: 7
INTELIGENCE: 10
ŠTĚSTÍ: 7
ŠIKOVNOST: 10
MÍRA MUTACE: 2

Popis vzhledu:
Laila chodí vždy narovnaná s rukama složenýma před sebou, i přes to, že na sobě právě nemá kimono. Je na něj zvyklá a jiné oblečení je pro ni trochu nepřirozené, proto je na ní znát drobná nejistota. Má jemně řezanou tvář a krásné rty, celé její držení těla dává jasně najevo její postavení. Má uhlově černé vlasy, obvykle sepnuté nějakou sponou. Je to velmi elegantní, půvabná dívka. Krom toho že vyzařuje vznešenou auru na ní není nic specifického. Obvykle dbá na to, aby byla upravená a vždy se přátelsky usmívá, pokud má pocit, že je to na místě, vzhledem k její kultuře, která je dost vážná. Byla vychována v tom, že první dojem dělá vzezření člověka, a proto by se měla snažit působit dobře. Měří 165 cm a má útlou ženskou postavu.

Popis povahy:
Její oblíbenou barvou je modrá, vyniká v mnoha koníčcích, jako vyšívání, hraní šachů, sporty, nebo tanec. Byla velice pečlivě vychovávána, aby studovala a věnovala se společenské etiketě, takže se od ní obvykle dočkáte spisové mluvy a vybraného chování za všech okolností.
Rozhodně není žádná bojovnice, spíš křehká dívka a mečem se umí ohánět jen co viděla v televizi.
K lidem i zvířatům je vždy milá, přátelská a starostlivá. Nemá ráda přetvářku a nečestné chování, pokud prohraje, dokáže to se vší hrdostí uznat, nikdy by se neuchýlila k podvodům a intrikám.
Vždy zná své místo, její chování je vybrané a nejspíše nebude osobou, která způsobí nějaký skandál. Miluje knihy a čtení různých kultur, považuje je za významnou část světa, která by se měla dochovat. Kdyby mohla, ráda by cestovala po světě, to byl její dětský sen, bohužel, v nynější době se musí smířit s tím, že má kde přebývat. Je jí nepříjemné jednání s lidmi, kteří se nedokážou chovat slušně a na úrovni. Takový osobám se raději snaží vyhýbat.
Je velmi oddaná Naomi Yukimu, jejímu snoubenci, se kterým ji rodiče dohodli svatbu. Je rozhodnutá splnit jejich přání a být tak perfektní manželkou a ženou. V podstatě je takovým ideálem obětavé a starostlivé ženy, kterou by každý muž chtěl.
Nese těžce ztrátu své rodiny, přesto jako hrdá Japonka neprojevuje své emoce a pouze děkuje za soustrast, nikdy na veřejnosti nepláče a zachovává si svou tvář.

Historie:
Zhruba v jejích pěti letech se rodina přestěhovala do Fancie, ač otec udržoval obchodní kontakty po celé Asii i nadále. Laila byla stále vychovávána ve své vlastní kultuře, nenavštěvovala klasickou školu nebo kroužky, ale vyučována byla doma. Byla učena četbě, vyšívání, nejrůznějším sportům jako například tenis, věnovala se hraní šachů a studiu etikety. Jelikož blížící se válka byla nevyhnutelná, nechal její otec všude kolem domu postavit opevnění a udělat z něj kryt, kde by mohli v bezpečí žít, jeho prozíravost Laile zachránila život. Po vzoru své matky se učila muži nikdy neodporovat, starat se o jeho potřeby a od mala byla smířena s tím, že až přijde čas, bude jí vybrán muž, pro domluvený sňatek.
Tím nebyl nikdo jiný než, v jejích necelých osmnácti letech, Naomi Yukimaru, on i s celou rodinou za pomoci Lailina otce přicestoval do Evropy, kde společně měli uzavřít manželský svazek. Žel bohu došlo k příšernému masakru při kterém přežili jen Yuki, Laila a jeho služka Chie. Ti tři se společně vydali hledat úkryt, podle Yukiho zvaný Barbosa, cestou byli však napadeni, rozdělili se a Laila se ztratila v lesích, po dlouhých dnech bloudění o hladu narazila na školu, kde přebývali nějací lidé, ti jí pomohli, dali čisté oblečení a nasměrovali na Barbosu, doprovodit ji však nikdo nemohl. Proto vyrazila sama, cestu přežila bez úhony, i když ne zrovna v nejkrásnějším stavu.

Inventář:
Zbraně a lovecká výbava:
dýka se symbolem hada (400)

Ostatní:
spací pytel do +5° (1000)
celta (500)
zdobená spona do vlasů (450)
hygienické potřeby (1000)
malá krosna (380)

Oblečení:
potrhaná stará bunda (500)
teplý svetr (320)
rukavice (100)
modré květované kimono (250)
teplé legíny (120)
žabky (180)
staré poničené boty s kožíškem (250)

Zkušenosti v boji:
Boj beze zbraně: 0
Boj s pistolemi: 0
Boj s chladnými zbraněmi: 1
Boj s těžkými střelnými zbraněmi: 0

Speciální dovednosti:
Jistá společenská úroveň a přehled
mnohočetné schopnosti jako vyšívání, hraní šachů, sport…
Skvělé jazykové dovednosti

Bojí se většiny hmyzu
obvykle se rozhoduje pro to, co by měla, ne co opravdu chce

Jazykové dovednosti:
Skvělá Angličtina, Japonština a Francouzština
částečně Latina

Kontakt na hráče (odkaz)
 


Patrícia De La Rosa

12. dubna 2017 v 19:13 |  Postava hráče

Jméno postavy: Patrícia De La Rosa
Věk: 17
Schopnost: Teplokrevnost
Mutace: Individuál
Sídlo: Pokoje nováčků
Pozice v Barbose: Nováček
Rodina: x
Hráč: Twillight

Vlastnosti:
SÍLA: 5
RYCHLOST: 5
ODOLNOST: 4
INTELIGENCE: 8
ŠTĚSTÍ: 12
ŠIKOVNOST: 6
MÍRA MUTACE: 10

Popis vzhledu:
Rozhodně byste neřekli, že jí za chvíli bude osmnáct, vypadá a chová se jako dítě kolem 14-15 let. Její vlasy kdysi z ničeho nic stejně jako oči nebraly jasně šedou barvu. Časem se vrátily na blond, ale zůstalo jí několik pramínků. Přesto se snaží vždy vypadat elegantně, roztomile a dokonale. Záleží jí na vzhledu drobného milého děvčete. Obvykle nosí obří nadýchané šaty a to i v zimě, protože vzhledem k její schopnosti se nemusí bát, že nastydne, k těm pochopitelně mívá i pasující střevíčky, popřípadě šperky a klobouček.

Na její tváři bývá často sladký úsměv, pokud ji někdo neurazí, pak se mění v rozeného ďábla a budete se raději klidit z přítomnosti téhle malé sladké holčičky. Je sotva 162 centimetrů vysoká a velmi štíhlá, jak se říká 40 kilo i s postelí. Její pleť je věčně pobledlá, to proto, že v létě nemůže příliš na sluníčko, navíc její pleť v důsledku mutace vypadá trochu jako porcelán (celkově z ní máte pocit, že jste narazili na porcelánovou panenku v životní velikosti - a její záliba v širokých šatech a nejrůznějších doplňkách to jen podporuje) a přehřátím začíná kůže na jejím těle praskat. Obvykle tedy nosí slunečník nebo klobouk a zdržuje se v chladnějších místnostech. Kromě toho jí mutace také způsobuje problémy s pohybem. Její pohyby jsou podivně trhané a nepřirozené.

Popis povahy:
Patrícia si zakládá na tom, že je krásná, ví to o sobě a dává to všem okolo jasně najevo. Ráda svým sladkým způsobem manipuluje s lidmi, nutí je dělat co si přeje a přímo si říká o to, aby ji všichni jen od pohledu měli rádi. Miluje operní hudbu, společenské tance a vlastně plno dalších věcí. Je toho vážně hodně, co by si tahle blondýnka přála, bude chtít poníka, za týden o bude nafukovací bazén a pak tryskáč. Je rozmazlená a zvyklá rozhazovat, jenže teď bohužel nemá co. Nikdy nepracovala, a proto ani netuší, jak by to měla dělat, do práce se dvakrát nehrne, radši někde odpočívá na pohodlném gauči, nebo vyhledává venku nejrůznější květiny. Po válce se spousta z nich změnila, o to víc ji však zajímají. Květy byly její zájem od raného dětství, proto se v nich dobře vyzná a také vám hned poví, co se ze kterého dá vyrobit, stejně tak jako jestli se hodí na ozdobu klobouku či ne. Dokáže přírodně ošetřit zranění bez různých chemických léků a vyzná se v tom, jaká rostlina je nebezpečná a která nikoli.
Sama mívá problémy s obratností a pohybem, někdy může působit trochu roboticky, protože v důsledku mutace, kterou její matka nazývala "porcelánovou panenkou" vypadá a pohybuje se jako oživlá hračka.
Pochopitelně jako většina dívek jejího věku, která už bere válku jako běžnou součást života myslí hlavně na věci jako kdy si najde nějakého dokonalého, společensky dostačujícího přítele. Popřípadě kde sežene nové šaty. Je marnivá a malicherná, nevyčítejte jí její chyby, protože ona chyby rozhodně nedělá, chyba je vždycky v těch ostatních. Nemá příliš ráda zvířata, o většině si myslí, že přenášejí nějaké parazity, nebo ji chtějí jednoduše jen ušpinit, najdou se ovšem i výjimky jako roztomilé koťátko nebo poník.

Co je jejím opravdovým problémem jsou lidské vztahy, tváří se, že je sama úplně spokojená, faktem je ovšem, že si nedokáže najít kamarády ani při sebevětší snaze, neumí komunikovat s lidmi upřímně a otevřeně, proto si najde nanejvýš poskoky, kteří za ni budou všude orodovat, ovšem skutečný přátelský vztah mezi nimi nikdy nebude.

Historie:
Patrícia vyrostla se svými bohatými rodiči, kteří jí dali vždycky všechno, díky majetku měli zjištěné poměrně bezpečné místo na přežití v Barceloně, jejich dcera však často chodila ven, protože se zajímala o květiny a ráda experimentovala s jejich účinky, to u ní zapříčinilo vysokou míru mutace. Odjakživa byla rozmazlovaná a přála si, co ji zrovna napadlo, když neuspěla u maminky, dělala oči na otce, dokud nepovolil a ona nedostala, co chtěla. Věci pak končily vyházené, vyměněné za jiné hlouposti, nebo se prostě jen po pár týdnech roky válely ve skříni. Patrícia neměla ani kamarády, tvrdila že je nepotřebuje a dětmi ze sousedství pohrdala. Proto jednoho dne její matka rozhodla, že už toho bylo moc a tohle jednoduše stačí. Dovolila jí sbalit si to, co unese a bez okolků - i přes otcovy námitky - vyhodila svou marnivou dceru z domu, ať se nevrací, dokud si nebude váži toho, co má. Pravdou bylo, že ji vlastní dcera a její projevy mutace děsily, nebyla si sama jistá, jestli má ješě stále dítě, nebo chladnou, podivnou zrůdu.
Podle Patrície to bylo kruté a nespravedlivé rozhodnutí, poprvé v životě si musela vybírat, co je pro ni opravdu důležité. Uprostřed zimy si zabalila několik svršků, nejdůležitějších věcí a vyrazila pryč. Netrvalo dlouho, než se doslechla o pevnosti, která měla být tak tři týdny cesty a na území Franice. Patricia měla štěstí a podařilo se jí přidat ke skupině cestovatelů, kteří pro ni udělali první i poslední, jak už to tak u ní bývá, takže naštěstí venku nestrávila příliš mnoho času, aby se jí něco přihodilo a do Barbosy dorazila bez úhony.

Inventář:
Zbraně a lovecká výbava:
ozubené prsteny na obranu (300)

Ostatní:
dva kufry (2x 400)
krabička se šperky (2000)
herbář

Oblečení:
Modro-zlaté krajkové šaty (400)
fialovo-bílé šaty s krajkami a poníky (600)
růžovo-modré šaty s medvídky (750)
mírně potrhané rudo-bílé krajkové pruhované šaty (250)
růžové platformové baleríny (500)
bílé platformové baleríny (500)
odřené bílé baleríny (120)
růžový slunečník s krajkou (280)
fialový klobouk s květinami (200)
růžový klobouk s květinami (230)

Zkušenosti v boji:
Boj beze zbraně: 0
Boj s pistolemi: 0
Boj s chladnými zbraněmi: 0
Boj s těžkými střelnými zbraněmi: 0

Speciální dovednosti:
Velmi dobře se vyzná v rostlinách, bylinách, umí z nich lecos připravit

Strach ze samoty ve tmě
Strach z temně špinavé vody

Jazykové dovednosti:
Španělština a Angličtina velmi dobře
Francouzština slabě

Kontakt na hráče (odkaz)

Simon Rakoczy

12. dubna 2017 v 11:10 |  Postava hráče

Jméno postavy: Simon Rakoczy
Věk: 24
Schopnost: x
Mutace: Individuál
Sídlo: Pokoje nováčků
Pozice v Barbose: Nováček
Rodina: Fábián "Pan" Šutrhází (bratranec)
Hráč: Honza

Vlastnosti:
SÍLA: 11
RYCHLOST: 5
ODOLNOST: 9
INTELIGENCE: 8
ŠTĚSTÍ: 5
ŠIKOVNOST: 9
MÍRA MUTACE: 3

Popis vzhledu:
Vzhledově je Simon svalnatý kus chlapa se svými 187 centimetry. Na svou vypracovanou postavu je docela hrdý, takže v létě ho nejvíc uvidíte v tílku, nebo úplně bez něj. Má také dvě tetování, jedno na pravé paži zespod, tam jsou vytetovány iniciály, o kterých nikdo netuší co znamenají a na levém boku se mu rýsuje úhledný nápis: "Zemřít by mohlo být opravdové dobrodružství." Na jeho těle se samozřejmě nachází i několik jizev, na jeho levém rameni zezadu si můžete všimnout rozsáhlé jizvy po hluboko zabodnuté dýce. Jeho styl oblékání je obvykle džínovina, otrhané kalhoty a bundy, popřípadě nějaká normální tílka bez potisků, nepotrpí si na nic výrazného, má za to, že je dostatečně osobitý svým vlastním stylem a šarmem.


Popis povahy:
Ač se toho snaží vyvarovat před Fábiánem, potrpí si na krásné ženy, nemá problém s krátkými románky, opravdu rád flirtuje, ale nežene se do vztahu, pokud nepotká takovou, která by ho přímo dokázala něčím upoutat a zachytit jeho srdce. Ženy ho dokážou dostat do problémů, pokud se dostatečně nehlídá, protože umí odvést jeho pozornost. A kdyby si přece jen některá myslela, že to mezi nimi něco znamenalo, dokáže ji velmi rychle a elegantně vykázat do patřičných mezí.
Simon je velmi sebevědomí typ člověka, kterého ostatní obvykle respektují, nebojí se rozhodovat a stát za svými názory. Nikdy o sobě nepochybuje a byl by rozhodně dobrým vůdcem. Podobně jako jeho bratranec, i on zastává názor, že prohra není konec, ovšem na rozdíl od Fábiána ji nebere na lehkou váhu a příště se bude o to více snažit zvrátit výsledek. Nedovolí jen tak někomu šlapat po jeho egu. Je poměrně klidný a umí být nad věcí, pokud někdo nezasáhne takzvané citlivé místo, pak se stává nepříčetným a rozum jde naprosto stranou.
Je to ten typ se kterým se každý hned spřátelí a většina lidí ho prostě nedokáže nesnášet, působí důvěryhodně a spolehlivě. Pokud má nějaký cíl, snaží se ho dotáhnout co nejlépe dokonce a do poslední chvíle nepřipouští selhání.

Je zvyklý se vyjma sebe postarat i o ostatní méně schopné lidi kolem, jelikož vychovával vlastního bratrance a žil v lese s kupou dětí, které nikoho než jeho neměly, musel tak pro všechny vždycky zajišťovat bezpečí a je zvyklý si poradit i v obtížných situacích.

Historie:
I když vyrostl ve velkém městě v Maďarsku, vždycky měl raději venkov, kde trávil s bratránkem prázdniny. Vždycky byl ten starší, co ho tahal do průšvihů, ale zároveň jediný, kdo se z nich uměl dostat. Vzhledem k silnému nepochopení a menšímu nezájmu jeho vlastních rodičů vnímal Fábiána jako bratra a tetu se strýčkem jako rodiče. Když začala válka, ukryl se spolu s ním do krytu u jednoho z místních majitelů polí a několik let tam přežíval. Tam posiloval a trénoval na boxovacím pytli, taky za tu dobu hodně četl, protože nic lepšího se tam dělat nedalo. Ne že by byl velkým fanouškem klasické četby, ale je názoru, že vědomosti nikdy neuškodí a chytrý se vždy rád něco přiučí. Věděl ovšem, že pokud přežijí, svět nebude milosrdný, netušil zda se ještě shledají s rodinami a jestli je někdo nepřijde napadnout, proto z hromady knih které našel zkoumal hlavně ty o zbraních a naučil se ze starých součástek sám vyrábět/popřípadě opravovat střelné zbraně.
Po opuštění krytu chvíli cestovali na koních a nakonec žil s Fábiánem v lesích, kde byl největší klid od nebezpečných lidí a jelikož si postavili domek na stromě obklopený pastmi, nic jim nakonec nehrozilo. Jednoho dne našel Fábián v lese potulovat dva sirotky a vzal je k nim, staral se o ně a užíval si, jak k němu vzhlížejí, protože se Simonem byl vždycky ten mladší a tak se rozhodli vybudovat v lesích útočiště pro děti bez rodin - tedy dle Fábiánových pravidel pouze pro chlapce. Nechtěl ve své blízkosti jinou dívku, než takovou, která by byla stejně krásná, jako Lídia, jeho kamarádka z dětství. Simon si uvědomoval, že odmítat pomoc děvčatům je jako posílat je na smrt, ale nedokázal bratranci, který žil ve vlastním světě a poprvé od války byl šťastný nic říct, zároveň ale přemýšlel nad řešením, sám byl kvůli němu odříznutý od všech dívek a jakéhokoli života krom starání se o ty děti. Šel do města, kde přežívali lidé, jež ho odmítli opustit a zajímal se, jak vypadá okolí, kde by se dalo bezpečně - ale civilizovaně žít. Doslechl se o Barbose, ještě než si ale stihl ověřit, jak to tam vlastně napadá, byli napadeni skupinou mužů od krále. Některé děti utekly, jiné byly chladnokrevně zabity. Simon pomohl Fábiánovi a několika dalším dětem pryč, museli se rozdělit a schovat po lesích, dal však bratranci jasnou instrukci - sejdeme se v Barbose. Sám ovšem nešel rovnou tam, aniž by o tom komukoli řekl, sledoval skupinu, se svými vlastními zbraněmi, které si vyrobil je pak jedné noci napadl a dva z mužů, kteří měli na rukou krev sirotků zabil a okradl, ostatní nechal na pokoji a utekl z jejich dosahu.

Několik týdnů se pak toulal po kraji, když narazil na obydlené místo s hostincem, utrácel co se mu podařilo ukrást, nechal si udělat tetování a využil jednu z mála možností, bavit se s děvčaty. I když už bylo po všem a doufal, že Fábián se teď vrátí do normální společnosti, přestane si hrát na Petra Pana a bude komunikovat i s dívkami, sám netušil, jak blízko je to realitě a chtěl využít šance, než se vrátí k němu. Pak se teprve vydal do Barbosy.

Inventář:
Zbraně a lovecká výbava:
z kůže vyrobená rukavice s kovovými drápy (500)

Ostatní:
otrhaný zimní spacák do -10° (1800)
čutora (200)
krosna (500)
sáček se čtyřmi podkovami

Oblečení:
teplé boty s kožešinou (400)
děravé otrhané džíny (150)
bílé tílko (70)
džínová bunda (200)
prošívaná bunda s natrženým rukávem (450)

Zkušenosti v boji:
Boj beze zbraně: 2
Boj s pistolemi: 1
Boj s chladnými zbraněmi: 0
Boj s těžkými střelnými zbraněmi: 0

Speciální dovednosti:
výroba střelných zbraní
dobrá dovednost v jezdectví

Slabost pro krásné ženy, má problém se od nich udržet
slabost pro Fábiána
občasná náladovost

Jazykové dovednosti:
Poválečná Angličtina
Maďarština


Osoba na fotce: Jeremy Sumpter

Kontakt na hráče (odkaz)

Nabídka zimních lekcí

8. dubna 2017 v 17:19
A je to tu - zima jako v psírně, ale i tak se můžete pobavit nebo něco naučit.
Všechny lekce začnou v úterý (11. 4.) a potrvají tak dlouho, jak bude třeba. (herně pochopitelně jen jeden den)

1) Zdravověda pod vedením Charlotte Rose O'Reilly, se uskuteční na ošetřovně. Účastníci si odnesou hlavně tolik potřebné vědomosti (jestli budeme rozdávat nějaké vlastnostní body, to se ještě uvidí).



2) Eric Potter byl požádán, aby zkusil udělat skupinovou terapii. Pokud máte nějaký problém, o kterém byste rádi mluvili a nebo s ním potřebujete pomoct a stydíte se, přijďte. Terapie není povinná pro nikoho v pevnosti, protože terapie mají pomáhat a neměli byste se stresovat tím, že jdete někam, kde vlastně ani nechcete být. Uskuteční se v zasedací místnosti.


3) Překážkovou dráhu si připravila Xantera Mara a uskuteční se v Západní budově a jejím okolí. Co si odtud můžete odnést, to se nechte překvapit. Pro tuto lekci platí, že sem každý hráč smí přihlásit maximálně jednu svou postavu.


Přihlaste své postavy do komentáře pod článek - nezapomeňte napsat, na kterou lekci :)

John Vavrushka

29. března 2017 v 22:06 |  Postava hráče
Jméno: John Vavrushka
Věk: 20
Schopnost: Odolnost proti radiaci
Mutace: Individuál
Pozice v Barbose: nováček
Rodina: x
Hráč: Johny

Vlastnosti:
SÍLA 7
RYCHLOST 7
ODOLNOST 7
INTELIGENCE 8
ŠTĚSTÍ 7
ŠIKOVNOST 8
MÍRA MUTACE 6

Popis vzhledu:
Vyšší, hubený, skoro až vyzáblý kluk s tuctovým obličejem, z nějž se na vás dívají tmavě hnědé, možná trochu smutné, oči. Ty oči ale mají jednu zvláštnost. Vypadají totiž jako dračí (ještěří), v důsledku menších mutací. Mají zúžené zorničky. Celkově John působí, buď moc strnule nebo naopak až moc roztěkaně. Na první pohled vypadá spíše jako kluk co nic nezažil, ale zdání klame. Důkazem k tomu jsou čtyři horizontální jizvy vynoucí se po jeho břiše a loktech. Ale na těch jsou zřetelně vidět jen tři. Čtvrtá je nepatrná. Podobnou jizvu má i na pravé tváři. Je také slabě osvalený, ale na svou postavu celkem houževnatý. Další jizva v podobě tří prohlubenin je na zádech mezi lopatkami, jako vzpomínka na den kdy se otočil ke svému nepříteli zády. Také v důsledku menších mutací má na hřbetech nohou i rukou malinkaté výstupky, vypadající jako dračí rohy a k tomu ještě jeho oči vypadají jako ještěří nebo také dračí. Jelikož pochází z chudší rodiny, tak je jeho styl oblékání spíše praktičtější, než okrasný, ale věcem co se mu líbí se nevyhýbá, jen je nechce zničit.

Popis povahy:
John na první pohled vypadá stydlivě a odtažitě, ale je to milý, tichý a naslouchající kluk, který rád pomáhá, pokud na to má náladu. Společnosti se nevyhýbá, ale raději kvůli jeho předsudkům se raději zdržuje o samotě a přemýšlí. Někdy je také moc upjatý a v těch chvílích bere vše doslova, až moc doslova. Pokud se na něco upne, je odhodlán to dokončit bez ohledu na to co ho to bude stát. Nikdy toho moc nenamluví a když už ho potkáte, tak většinou bloumá ve svých myšlenkách. S lidmi se celkově snaží vycházet v dobrém rozmaru a nechce dělat problémy. Když nějaké potká, tak se je snaží vyřešit v klidu ale někdy prostě řekne nebo udělá něco až moc rychle nebo naopak pomalu. Kvůli svému životu se také snaží nenavazovat přátelství v nějakém hlubším rozsahu. Také když s někým mluví tam, sám neví proč, ale tomu člověku se nedívá do obličeje, spíše vedle něj. Jinak se ne vyznačuje žádnými význačnými gesty. Jinak je také takový univerzál. Dokáže pracovat sám a nebo v týmu, když se to vyžaduje. S rozkazy nemá problémy, ale ne vždy uposlechne rozkazu, pokud k tomu má dobrý důvod.

Historie:
John se narodil učitelce tance a grázlovi v malém státě uprostřed Evropy. Matka se ho snažila vychovat v klidu, ale otec, po kterém zdědil impulzivnost, se k němu choval jak ke kusu hadru. Už když se naučil chodit si dělal co chtěl. Když mu byli tři roky, tak se, podle vyprávění své matky, prý vydal ven na koleje, kde ho, nebýt jedné paní, málem srazil vlak. Možná proto se k němu otec choval jak ke kusů hadru. Nikdy si moc kamarádů nenašel, i když moc chtěl, ale oni se mu vyhýbali, někdy, vlastně pořád, posmívali. Ve škole měl celkem dobré známky, ale také problémy s lidmi. Když byl ve třetí třídě, tak je tehdy opustil otec a v téže roce v létě, se přestěhovali. Rok, než začala válka, žili v malé vesnici a také se vydali k moři. To bylo o rok později, v době kdy začal válka, byli zrovna na letišti a chtěli se vydat domů, začal poplach. John se dostal do letištního krytu, ale jeho matka bohužel ne. John nikdy nezjistil důvod proč. V bunkru, který byl velice kvalitní, se mezi těmi lidmi necítil moc dobře a tak po roce, kdy úspěšně ukradl nějaké zásoby, luk s toulcem šípů a vojenský nůž. S těmito věcmi a velkým odhodláním se vydal ven z bunkru, kde ho čekal velký šok. Všude byli trosky budov, vraky aut a letadel a také mrtvá těla. Ale on se vydal pryč. Jen on, zásoby a nůž s lukem a šípy. Putoval krajinou, potkával mutanty, pár jich zabil, ale u něj se žádná výrazná mutace neobjevila. Kromě malinkatých rohů na rukou a nohou a jeho očí. Po většinu času se bojům vyhýbal, ale když musel tak musel. Před asi rokem a půl skoro přišel o život. Jako památku na tento boj si odnesl čtyři horizontální jizvy na břiše a tři prohlubeniny mezi lopatkami. A také velkého černého psa, který se na tu stvůru co ohrožovala Johna vrhla. Od té doby ho pes následuje a on, i když si to nechce přiznat, by za něj dal život. Společně putují krajinou, vybírají místa kde ještě něco je a snaží se spolu přežít. Jednoho dne slyšel o jisté pevnosti, která se prý odtrhla od království a teď žije na vlastní pěst. I když Johna to nezajímalo tak moc, jako spíš to jestli by se tam nemohl na nějaký čas usadit.

Inventář:
Zbraně:
Vojenský 20 palců dlouhý nůž (700)
Luk malé kvality s toulcem s deseti šípy (200)

Oblečení:
Džíny (100)
Triko s dlouhým rukávem a nápisem Lindsey Stirling - Brave Enough (50)
Mikina s kapucí a znakem Assasin's Creed (100)
Ošlapané boty (70)

Ostatní:
Látkový batoh (100)
Pevná litrová láhev
Předválečné mapy
Funkční kompas (500)
Svítilna na dynamo (500)

Zkušenosti v boji:
Boj beze zbraně: 0
Boj s lukem: 3
Boj s chladnými zbraněmi: 2
Boj s těžkými střelnými zbraněmi: 0

Speciální dovednosti
Čtení v mapách
Prostorová orientace se zavřenýma očima

Slabiny:
Záchvaty vzteku

Jazykové dovednosti:
Poválečná angličtina
Čeština (Rodný jazyk)


Kontakt na FB hráče (odkaz)