Král

27. prosince 2015 v 12:16

Jméno: George Gloria
Věk: 43
Titul: 1. lidem zvolený král po pádu světa

Informace: V roce 2022 vypukla válka. Netrvala ani měsíc. Stačilo to. Svět byl zničený a zdevastovaný. Kdo se neschoval do krytů, zemřel na místě. Kdo byl od jaderného výbuchu dál, dostal pecku ozářením a byla šance, že přežije. Odpadávaly mu kusy masa, ale žil a to bylo hlavní. Krytů bylo málo a bylo to víceméně prominentní, kdo se do nich dostal. Některým lidem se podařilo úplnou náhodou někde se schovat a jiní byli takoví borci, že se úplně na svou zemi vykašlali a ve sklepení svých domů si postavili vlastní kryty.

Po válce velké množství lidí z krytu vyšlo ven, což byla chyba, jelikož radiace byla ještě velmi vysoká. Tito buď zemřeli a nebo zmutovali prakticky na zvířata. Stali se z nich hypermutanti. Evropské vedení bylo kompletně rozpuštěno a každý se staral víceméně sám o sebe. Bylo více než jasné, že lidé potřebují vedení. Někoho, kdo by jim dal rozkaz setrvat v krytech. Někoho, kdo by jim dal naději k lepším zítřkům. Někoho, kdo by se o ně postaral.

Na území bývalého města Carcassonne byl postaven velký kryt téměř pro 500 lidí. Na starost ho měl plukovník Gerard Roujay, který ovšem zemřel záhy na infekci. Náhlý zmatek pomohl vyřešit charizmatický 35 letý mladík George Keith Smith, který fungoval v krytu jako obyčejný skladník. Smith měl vždycky talent k přirozenému vůdcovství a využil toho, že se lidé hádali, kdo kryt povede. Jeho přátelé se k němu obraceli pro radu a pomoc, kdykoliv potřebovali a on se vždy rád cítil potřebný. Zprávy z vedení do krytu nepřicházely, jelikož vedení bylo dávno rozpuštěno. Lidé nechtěli, aby se o kryt staral další voják, jelikož vojna není pro ty, kteří pro ni nejsou stvoření a vedení plukovníka Roujaye zanechalo v obyčejných civilistech naprostý odpor k tomuto typu vůdce. Smith měl už tak dost velkou podporu svých přátel, ale vystoupil na sněmu i před zbytkem krytu a ten si ho až na výjimky zvolil za velitele.

Smith se od začátku projevoval jako rozumný politik. Byl přísný pokud šlo o tresty, ale mírný, pokud šlo o pomoc druhým. Časem se obnovila radiová komunikace mezi některými dalšími kryty, ktere řešily své vlastní problémy a Smith dokázal vždy dobře poradit, takže si během jednoho roku vysloužil respekt i mezi jinými lidmi z jiných měst a nakonec si Smitha zvolili jako svého krále. Válka se postarala o smazání národnostních rozdílů. Zachránilo se sotva 0,1% lidí a přeživší si konečně více začali všímat toho, kdo je jaký člověk, než z jaké je země. Hlavní jazyk komunikace byla poválečná angličtina, protože anglicky umí alespoň trochu víceméně každý, tento jazyk byl ale říznutý desítkami různých přízvuků, každý ze své země si tam přidal něco navíc a vzniklo plno nových slov. Smith lidem radil, aby v krytech setrvali a nešli se svými rodinami bezhlavě ven a jeho každodenní rádiové vysílání poslouchalo po celé západní Evropě několik desítek tisíc lidí.

Oficiální datum, kdy byl vyhlášen poválečný klid, je 26. březen 2027. Po celé oblasti spadající pod krále se konaly oslavy a lidé po pěti letech vycházeli z krytů. Svět, který si pamatovali, neexistoval. Domy byly zničené, neexistovala policie ani vojsko jako takové. Tehdy znova přišel ke slovu král, kterému už se mezitím začalo říkat George Gloria, který víceméně zorganizoval jakžakž funkční monarchii. Vybudoval v bývalém Carcassonne Královské město, které mělo brány ze začátku otevřené všem nově příchozím. Bylo zde dost jídla, abyste neumřeli hladem a byla zde vojenská ochrana. Byl tam azyl pro všechny, kteří ho potřebovali, ale Královské město nebylo natahovací, a proto byly požádány jednotky z celé královy země, aby se pokusily zajistit pevnosti i mimo město a vybudovat podobné azyly, které by pod Královské město akorát správou spadaly. Spousta lidí neměla po válce kde žít, a tak se stále zdržovala ve krytech, které už byly otevřené a normálně se chodilo ven a tito lidé: znudění svým vlastním životem, se často dobrovolně hlásili k misím, které měly právě tyto oblasti zajistit. Takto vznikla právě Barbosa pod vedením Darita Rumunova.

3 roky fungovala Barbosa pod nadvládou krále George Gloria. Komunikace mezi šerifem a králem probíhala jednou týdně a král občas poslal do pevnosti nějaké zásoby, léky a podobně. Za to mu šerif posílal informace o všem, co jeho lidé na misích zjistí a také mapy, které jeho kartigrafické oddělení vytvoří.

Za ty tři roky Barbosu 3x napadli neznámí lidé. Poprvé šlo o neznámého muže, kterému se nějak podařilo dostat přes vysoké hrádby a v noci se do hlídané pevnosti proplížil a chtěl podřezat šerifa ve spánku. Tomu se ho odařilo omylem zabít a tehdá objevil svoji schopnost supersíly. Bohužel se nikdy nezjistilo, kdo muže poslal. Jen podle jistých indící bylo jisté, že patřil ke známé nájemné skupině zabijáků z Katalánska Řádu svatého Dominika Silotského.

Druhý útok byl sice ve větším počtu, ale pro změnu velice neorganizovaně. Do Barbosy prostě vtrhlo v noci 30 lidí a máchali kolem sebe puškami, se kterými ani neuměli střílet. Krom jednoho a to Joachima Jimenéze, se všechny podařilo pobít. Ani po dlouhém mučení Joachima se z něj nepodařila dostat kloudná informace, kdo vlastně podal příkaz k napadnutí Barbosy. Joachim byl ten nejposlednější pěšák, kterému akorát řekli, ať jde tam, že to tam bude fajn a bude jednoduché to tam obsadit. Jimenéz nakonec šerifa odprosil a zůstal v Barbose, kde pracuje na poli a má vlastní skleník, kde pěstuje marihuanu, kterou pak rozdává těm, kdo ji potřebují.

Na potřetí Barbosu napadli právě když byl v ní na návštěvě král, s tím že se mělo za to, že jdou zabít právě jeho. Tato skupina nebyla tak početná jako předchozí, zato to však byli profesionálové a očividně věrní. Nepodařilo se zajmout jediného, protože ti, kteří útok přežili, okamžitě spáchali sebevraždu. Král poté odměnil pevnost, že mu zachránila život a odjel v dobré a veselé náladě.

Tyto tři věci spolu možná vůbec nemusí souviset, ale povídá se, že i přes předstírané přátelství byli šerif a stejně starý král spolu na nože kvůli nějaké nevyřešené záležitosti z minulosti. Krátce po posledním útoku na Barbosu proběhlo referendum ve všech místech západní Evropy a George Gloria si utvrdil svou pozici panovníka. Zavedl povinné daně, měnový systém a sčítání lidu. Přestože se tyto kroky zdály naprosto logické, mnoho lidí s tím nesouhlasilo a Barbosa se odtrhla. Následně na to ji král označil jako místo anarchistů a banditů. Zatím neproběhl žádný veřejný útok na Barbosu, ale vzhledem k okolnostem se předpokládalo, že to nebude dlouho trvat a král se pokusí zabrat Barbosu násilím. Dokonce se spekuluje o tom, že všechny tři předchozí útoky měl na svědomí taky, protože věděl, že socialistická politika Darita Rumunova bude dělat potíže ve světě, který se král pokouší znova vybudovat. Teď, přestože je Darit mrtvý a jeho sestra Laura má úplně jinou povahu, stejně staví hodně věcí na samostatnosti a zároveň uzavírání spojenectví, což se nelíbí králi, ale s každým dnem a spojencem se Barbosa stává nezávislejší a silnější.

Krom Barbosy se král věnuje znovuotevřením některých továren. Nechává vyrábět papír, potraviny, oblečení, gumové předměty, jídlo, dopravní prostředky i zbraně. Snaží se pomalými kroky navracet věci do stavu před válkou, i když to ani zdaleka není tak, jak to bývalo. Z obecného pohledu je považován za dobrého krále.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama