Laura Fornieux

28. listopadu 2017 v 11:34

Jméno: Laura Fornieux
Věk: 46
Titul: šerifova sestra
Sídlo: Lauřin byt

Laura je 173 centrimetrů vysoká mulatka s výraznými ženskými tvary příslušející jejímu věku. Má tmavě hnědé vlasy s pravidelnými loknami a vždycky jí najdete perfektně upravenou. Dalo by se říct, že co má, dá za kosmetiku, slušivé oblečení a cigarety. Na svůj věk je docela kočka a je si toho velmi vědoma. Většinou ji najdete, jak chodí na vysokých podpadcích. Nenechte se ale zmást, protože je s nimi očividně naprosto srostlá. Neškobrtá, nese se jako královna a dokonce v nich i běhá na nerovném povrchu.


Laura se narodila v Paříži. Vždy věděla, kdo je její otec. Byl to důstojník speciální jednotky Boris Rumunov, který si na vojenské misi ve Francii tak trochu ujel s místní černoškou. Ta brzy zjistila, že je těhotná a Boris se musel vrátit zpět na Ukrajinu za manželkou a malým synem Daritem. Lauřině matce posílal pravidelně peníze, aby tenhle kostlivec ve skříni v podobě nemanželské dcery zůstal skrytý. A to se dařilo až do Borisovy smrti v roce 2014. Poté jeho žena našla dopisy po svém muži a tajemství bylo pryč. Darit potom Lauru kontaktoval a psali si od té doby víceméně pravidelně až do začátku války.

Laura je jedním z bývalých La Santénských vězňů. Ví se, že kdysi byla vdaná za bohatého podnikatele, který Lauře zařídil luxusní hotel, o který se starala. Její manžel byl sázkař a Lauru stáhnul s sebou. Začala být na hazardu závislá víc než její muž. Sázela na všechno, na sportovní zápasy, na koně, chodila do kasín. Během několika měsíců promrhala společný majetek, což pochopitelně vedlo k rozvodu a Laura skončila sama. Po čase se kvůli hazardu dostala do takových dluhů, že jí hotel zabavili. Lauře zůstaly na krku vysoké dluhy, které zamázla nebankovní půjčkou od pařížských mafiánů, kterou pochopitelně opět nebyla schopná splatit. Když poté dostala šanci si dluh "odpracovat" jako nenápadná převoznice drog, tak po téhle šanci skočila. Někdo jí ale podrazil a Lauru natvrdo odsoudili na 10 let. V podstatě se to dá brát jako štěstí v neštěstí, protože ani ne půl roku po tom vypukla válka a Laura si díky tomu, že byla státní vězeň, zachránila krk.

V krytu se snažili vězně oddělit etnicky i podle pohlaví, ale nakonec vypukla vzpoura, která skončila masakrem. Život si zachránili ti bachaři, kteří se nakonec podvolili a přidali se na stranu povstalců. Laura byla jedním z těch, kdo nebojovali, jen počkala, jak se situace vyvrbí. Ne, že by měla k násilí odpor, jen se jí při její lenivosti nechtělo.

Když se jí ale podařilo zjistit, že šerifem Barbosy je parafoxně její vlastní bratr, opustila nehostinné prostředí La Santé a nastěhovala se do Barbosy, aby byla svému polovičnímu bratru konečně na blízku. Jelikož je šerif čím dál unavenější, hubenější a nemocnější, stará se o něj jako jeho ošetřovatelka.

Laura vypadá na první pohled tvrdě, ale k věcem zaujímá občas laxní přístup. Je trochu líná a rychle se začne nudit. Ze všeho nejvíce si váží lidských schopností. Pokud se dostane do sporu schopný silný třicátník, kterého ona uzná za praktického a nemožná mladá dívka, která je v právu, stejně se postaví na stranu toho, kdo se jí bude v té chvíli víc hodit. Má ráda jazz, mexická jídla a ve volném čase se věnuje malování surrealistických portrétů.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama